Při volbě pražského primátora se opět ukázalo, co jsem předpokládal, že v republice jsou dvě základní ideové skupiny. Svobodomyslní lidé a ovčané „rabína“ Havla. Žiji a studuji v Ostravě, kde mi rovněž nevoní koaliční spolupráce mezi ODS a ČSSD, to z mnoha zde nepodstatných důvodů. Ovšem volby jsou volby a možnosti politické spolupráce jsme jim vytvořili my voliči sami, tedy mohu jen kultivovaně vyjádřit svůj názor a nezpochybňovat ústavu České republiky.
Žijeme v republice s ústavou definovanou dávkou demokracie, která byla demonstranty v Praze zcela pošlapána. Ti si totiž zaměňují dvě odlišné věci: demokratickou republiku a absolutní bezprávnou demokracii.
To, co se seběhlo pod režií i pana Havla, bylo ukázkou absolutní bezprávné demokracie. Vysvětlím hned proč. Demokracie vypadá tak, že se šest z pěti dohodne na smrti nepohodlného, dojde tak k demokraticky ospravedlnitelnému rozhodnutí, které ale může být mylné, účelné, nespravedlivé a podobně. Proto z přirozené potřeby vznikl určitý právní rámec, který je nad demokratický, který brání anarchii a bezpráví, který i většina musí respektovat. Tento právní rámec a z něj definované demokratické mechanismy pak tvoří základ republiky, demokratické republiky.
Hlava státu (i bývalá) má pak ctnostnou povinnost tento právní rámec i demokracii bránit a pěstovat pro následující generace. Nemyslím si ale, že předvedené melodrama na pražské radnici bylo takovýmto aktem. Pan exprezident pravděpodobně úmyslně využil českou televizi navozenou „blbou náladu“, příležitost a jako symbol „demokracie“ se postavil do čela davu, který se považoval za víc než zákon a právo. Tímto se otevřeně vykreslil jako odpůrce republiky, jako člověk, který svůj pohled na svět vnímá jako ostatnímu nadřazený. Václav Havel dal demokracii, právu a řádu facku jak řemen.
Nemyslím si, že exprezident České republiky nevěděl, co dělá. Myslím, že jeho úmyslem bylo a je vytvořit ve společnosti negativní vnímaní současného státního i společenského zřízení. Že skrze různé iniciativy a apolitické organizace touží, vytvořit svět, o kterém často básnívá ve svých českých i zahraničních projevech. Samozřejmě TOP 09 je mu tímto ideově velmi blízká, a proto se nyní rozhodl vkročit na scénu, podpořit TOPku a demoralizovat společnost, bodovat hned dvakrát.
Pseudohumanisté a pomatení demokraté mě tímto upomněli, jakým jsou pro svobodu a právo velkým nebezpečím.
