V otázkách VM dnes padla myšlenka, že stát musí vychovávat děti k zdravému způsobu života, že je nutné zvednout daně u nezdravých potravin a za obyvatele rozhodnout, co budou jíst a co ne. Co je pro ně zdravé a co není. Stát by se měl podle této filozofie stát hybnou silou za prosazování zdravého životního stylu. Nemohu v žádném případě pochopit, že někdo mě, dospělému člověku bude nařizovat, jestli si smím nebo nesmím objednat hranolky, pivo, či si zakouřit cigaretu. Jinak se totiž vyšší daně pro „nezdravé“ potraviny vyložit nelze.
Dnes neexistuje ani u odborné veřejnosti shoda, které potraviny jsou vlastně škodlivé a které ne. Například se nedávno objevily studie, potvrzující, že dvě skleničky vína denně jsou pro lidský organismus prospěšné. Ovšem podle unijních norem se pravděpodobně stane, že alkoholické výrobky budou označeny za nezdravé potraviny či nápoje, a v tom okamžiku po zvýšení ceny, mnozí z nás k tomuto nápoji ztratí přístup. To nemluvě o následcích pro soukromý sektor.
Představme si vyšší daně u hranolek. Co se v takovém případě stane? Nastane menší odbyt. Na menší odbyt doplatí cenou nejen spotřebitelé, ale i ti, kteří provozují restaurace, rychlé občerstvení, dopravci. Nižší zisky budou mít zemědělci pěstující brambory, dopravci, kteří rozvážejí suroviny, společnosti, které produkují oleje, a z toho vyplývá další ztráta v zemědělském sektoru atd. Teď si představme, kolik pracovních míst takové nařízení ovlivní, kolik lidí přijde o práci. Společnosti budou muset snižovat náklady a při nejlepším pouze propouštět, při nejhorším rovnou zavřít krám. Jeden blbý nápad tak může mít nedozírné následky. Doufám, že naše „pravicová vláda“ od myšlenky nových daní pro nezdravé potraviny velmi rychle upustí, byť díky Lisabonské smlouvě o této věci vlastně nerozhodujeme my, ale náš centrální vůdce Brusel.