Protestující po celém světě správně identifikovali nemorální vztah mezi finanční sférou a státní moci za zdroj mimo jiné sociálních problémů ve společnosti. Problém je, že tento vztah je chápan jako negativní projev kapitalismu. Ovšem nic není dál od pravdy než tvrzení, že nynější stav společnosti je důsledkem fungování respektive nefungování volného trhu čili kapitalismu. Naopak. Pokusné řezy do přirozenosti tržního prostředí způsobily aktuální problémy a systémové krvácení, které se projevuje zvýšeným výskytem nespravedlností kolem nás. Vina ale leží na bedrech socialismu, proto je velmi hloupé volat po zásazích a pomoci ze strany státní moci, která zastupuje právě tuto ideologii. Správně bychom měli naopak demonstrovat za znovuzavedení kapitalismu, volného trhu a za menší vliv státních institucí a jejich zásahů do ekonomiky i naších životů.
Mediální obraz protestů nám byl podsunut v pokřivené podobě. Protestující před finančními institucemi v USA nejsou nespokojeni s Wall street jako se zástupcem kapitalismu. Jsou nespokojeni s Wall street, jenž byl socialisty vykonstruován naprosto mimo pravidla volného trhu a tak logicky produkuje množství nepřirozeností. V médiích nám ale neustále dokola opakují, že demonstranti protestují proti sociálním nerovnostem. Vypadá to, jako by nás účelně naváděli k domněnce, že se protestuje proti vadnému fungování trhu, který podle levice může za nynější sociální nespravedlnosti (což je samozřejmě nesmysl). Média nám dále sdělují, že lidé volají po efektivnější čili koncentrovanější moci, která může nastolit konečný sociální smír a odstranit tak prohnilý kapitalismus a jeho důsledky. Tento populismus je ze strany médií lživý a velmi, velmi nebezpečný, vede do velkých problémů. Podobnými mechanismy se totiž dostali k moci ti vůbec největší tyrané a strůjci lidského utrpení v historii. Jedním z nich, byl například zatvrzelý socialista Adolf Hitler, který by si pravděpodobně s některými současnými politiky více než dobře rozuměl. Mnohá česká média tak tímto spolu se zástupci většiny světových médií opětovnému nástupu podobně zvrácené moci napomáhají. Šíří populistické lži a vedou reklamní kampaně ve prospěch nové světové společnosti, řízené z centra jakýmsi teamem geniálních politiků. Věří tady však někdo, že nám skutečně mohou přinést celosvětový sociální smír a prosperitu? Přinesl tuto utopii snad Hitler nebo kterýkoli jiný vůdce v minulosti?
Média hrají skutečně významnou úlohu. Na počátku se v USA demonstrovalo proti americké centrální bance, která v tamější ekonomice a tržním prostředí provádí po celou svou existenci z leva orientované a pro svobodu destruktivní kroky. Protestující správně protestovali například proti inflační politice centrální banky, proti znehodnocování úspor obyvatel, proti vůbec existenci této instituce. Ovšem média začala informovat o protestech proti centrální bance a MMF, jako o protestech proti soukromému finančnímu sektoru, proti nenasytnosti trhu. Předkládají nám informace, že se protestuje proti bankám a korporacím jako proti zástupcům kapitalismu. Z pravicové „revolty“ se tak velmi rychle stala revolta za levicové ideje, větší paradox snad ani nemohl nastat. Obviňoval se socialismus, protestovalo se proti jeho institucím, a nyní skrze ideokorekci médií naopak vidíme, jak se volá po humanitněji vedené politice, po jinak možná více prosocialistické a tudíž po té „bezpečnější“ konstrukci společnosti. Takto to mají zainteresovaní politikové na talíři a velmi jednoduché. Řeknou nám, že mají řešení. Řešení, které spočívá ve větší soudržnosti (centralizaci moci) občanů Ameriky, Evropy, Asie a vůbec světového občanstva jako celku. Pak už chybí jen malý krůček k prosazení ideje jednotné socialistické společnosti. Což pro nás naopak znamená jen krůček do útrob socialistické bachyně, která se nezastaví, dokud nezkonzumuje veškeré naše svobody nebo dokud ji neodstaví za cenu nemalých obětí nějaká vnější síla. Svoboda je pro existenci utopického socialismu největším nebezpečím. Pro nás ale naopak vůle ji neztratit znamená jedinou nadějí. Takto to vidím.
